Úvod do žonglování se slovy

Když jsem připravoval do minulého čísla článek o zkreslení textu v Překladu nového světa, přemýšlel jsem o tom, že by bylo dobré opatřit i několik příkladů o manipulaci s texty ve výkladových publikacích Strážné věže.

Vycházel jsem přitom z úvahy, která se při hledání podkladů potvrdila, totiž že ten, kdo manipuluje s textem Písma, bude tím spíš manipulovat s texty ve vlastních tištěných materiálech. Níže uvedený materiál se bude možná jevit dosti nesourodý, ale mým záměrem nebylo utřídit a popsat všechny varianty manipulace v rámci jednotlivých kategorií. Chtěl jsem spíš postihnout různé odlišné kategorie a tak na širším poli ukázat, že se nejedná o nějaké náhodné, byť opakované selhávání jednotlivých autorů, ale o cílenou mnohavrstevnou propagandu, vedoucí čtenáře k totální závislosti a poslušnosti.

Ovládnutí historie

Každá totalitní moc, politická nebo náboženská, si přisvojuje nárok na neomylnost. V praxi se to projevuje například tak, že vůdce uznává své minulé chyby, ale nepřipouští, že by se mýlil v současné době. Vůdce nikdy nemluví o tom, co je chybné a bude se to muset změnit, ale jen o tom co bylo chybné a změnilo se to. Takto se vůdce distancuje od minulých chyb a má vždy čisté ruce. Potřeba očistit se od chyb Ch. T. Russela vedla jeho nástupce J. F. Rutheforda k dosti svéráznému činu, kterým stvrdil nejen svoji pohrdavost ke čtenářům, ale k historii vůbec.

V roce 1904 vydal Ch.T.Russel knihu Thy Kingdom Come, ve které uveřejnil některé své vývody týkající se důležitosti roku 1874. Podle jeho tehdejšího názoru byl rok 1874 "označen", protože, jak věřil, Bůh poskytl svědectví v podobě Cheopsovy pyramidy, jejíž rozměry hrají roh ve výpočtech biblické chronologie. Russel věřil, že připočteme-li k roku 1542 př. Kr. délku vstupní chodby do pyramidy, dostaneme rok 1874. (Je třeba počítat v palcích a použít pravidlo "rok za den".) Zde je výtah z knihy v originále, vydání z roku 1904:

"Then measuring down the "Entrance Passage" from that point, to find distance to the entrance of the "Pit," representing the great trouble and destruction with which this age is close, when evil will be overthrown from power, we find it to be 3416 inches, symbolizing 3416 years from the above date, B.C. 1542. This calculation shows A.D. 1874 as marking the beginning of the period of trouble; for 1542 years B.C. plus 1874 years A.D. equals 3416 years. Thus the Pyramid witnesses that the close of 1874 was the chronological beginning of the time of trouble such as was not since there was a nation - no, nor ever shall be afterward." (Kniha Thy Kingdom Come, 1904, str. 342)

Když Russel zemřel a jeho očekávání se nenaplnila, došlo za J.F.Rutheforda, v roce 1923, k 2. vydání knihy. V tomto vydání se chodba poněkud prodloužila, aby výpočtu mohlo být použito pro dokazování o významu roku 1914!

"Then measuring down the "Entrance Passage" from that point, to find distance to the entrance of the "Pit," representing the great trouble and destruction with which this age is close, when evil will be overthrown from power, we find it to be 3457 inches, symbolizing 3457 years from the above date, B.C. 1542. This calculation shows A.D. 1874 as marking the beginning of the period of trouble; for 1542 years B.C. plus 1915 years A.D. equals 3457 years. Thus the Pyramid witnesses that the close of 1914 will be the beginning of the time of trouble such as was not since there was a nation - no, nor ever shall be afterward." (Kniha Thy Kingdom Come, 1923, str. 342)

Předobrazy, protiobrazy a časová kontinuita

Určitou formou žonglování s historií je používání fráze o "větším splnění" nějaké biblické události.

Dochází-li v naukách ke změně zásadního charakteru s předpokládaným dopadem na myšlení členů organizace, volí vůdci tento způsob "důkazu" aby zamezili pochybnostem. Příkladem může být například nucené narušení dlouholetého schématu, že ve výborech řídících činnost svědků Jehovových mohou být pouze "pomazaní". Uvedení Jiných ovcí" ve větším počtu do těchto úřadu doprovázel ve Strážné věži (1992) článek o "větším splnění" příběhu o služebnících z národů (Netinim) při stavbě Šalomounova chrámu. Cíl je jasný, uklidnit pochybnosti těch, kteří až do té doby věřili, že "pomazaní" převedou "velký zástup" přes Armagedon. Pro zajímavost uvádím na jiném příkladě, jak může vypadat jazyk v takovém "předobrazně-protiobrazném" dokazování:

"Novodobá Jezábel ... viděla svou příležitost a využila války křesťanstva, aby vykonala svou pomstu na Eliášově třídě, na třídě 'věrného a rozumného otroka'. Přiměla svého královského manžela, politické moci křesťanstva, aby obvinily Elijášovu třídu ze zrady ... ve snaze zabránit jejímu vítězství ve válce. Jezábel byla velmi uspokojena, když její političtí milenci zakázali biblickou literaturu Elijášovy třídy ..." ("Buď posvěceno tvé jméno", str. 201)

Období, kdy si autoři publikací zhusta libovali v podobných pasážích naštěstí již skončilo, ale princip "většího splnění" je vždy připraven, jako důkaz časové kontinuity učení Strážné věže.

Slovní klišé

Jedním ze způsobů manipulace se slovy je posouvání významové roviny slov. Slovo nebo slovní spojení vhodným působením získá nový význam - vznikne slovní klišé. Příkladem toho, jak je vytvářeno slovní klišé je výraz "dobrá voda". Co si představíte jako první věc, když uslyšíte tato slova? Plastovou láhev s vodou značky "Dobrá voda". Ještě před několika lety by se to nemohlo stát, protože "dobrá voda" byla voda, která je dobrá. Marketingovým pracovníkům výrobce se podařilo ztotožnit ve vaší mysli výrobek s vaší představou o nejlepší kvalitě toho, co pijete. Podobně, např. častým opakováním slova "pravda" při hovoru o naukách nějaké organizace, vzniká klišé vyvolávající jednoznačnou představu, v tomto případě, že nauky jsou tak pravdivé, až se pravdou stávají.

Autoři časopisu Strážná věž používají vytříbeného jazyka, aby základní věci Písma byly chápány v posunutém významu. Svědkové Jehovovi například věří, zeje nesprávné modlit se k Ježíši Kristu, protože je to jen anděl (archanděl). Za těchto okolností však musí pisatelé trvat na tom, aby čtenáři neměli žádný vztah k Ježíši Kristu, protože opravdový, živý vztah mezi dvěma osobami se realizuje komunikací (v tomto případě modlitbou) mezi nimi. V následující citaci je vidět způsob, jak autor článku dovedně manipuluje s významy slov:

"Další doklad Jehovova osobního zájmu o nás je patrný z Ježíšových slov. "Nikdo ke mně nemůže přijít, řekl Ježíš, 'pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal." (Jan 6:44) Ano, Jehova jednotlivým lidem pomáhá, aby měli užitek z Kristovy oběti. Jak jim pomáhá? Z velké části prostřednictvím kázání o Království. (Strážná věž, 1.3.1996, podtrženo mnou)

Biblický text má tento význam: k Ježíši mohu přijít a být u něho. Otec chce, abych to udělal a dokonce mě k němu sám přitahuje. Způsob, jak je text komentován Strážnou věží, je přehozením výhybky z osobního významu na neosobní: přijít k Ježíši, znamená uvěřit, že se na mě vztahuje jeho oběť a že z toho mohu mít užitek. Vezmeme-li v úvahu i dovětek, potřebou, a v tomto případě i záměrem autora článku není, abych přišel k Ježíši (měl s ním vztah), ale abych kázal o Království.

Podobnou přesmyčku v komentářích týkajících se výkupného lze najít velmi často:

"Ano, velmi mnoho lidí, kteří dnes projevují víru ve výkupné, jež Jehova opatřil prostřednictvím Krista, bude osvobozeno z nadcházejícího velkého soužení,..."

"Když budeme nadále přijímat poznatky o našem Stvořiteli a o výkupném, ..." (Oba citáty ze Strážné věže z 1.4.1996, zvýrazněno mnou)

Ve Strážné věži nikdy nenajdete zkušenost, kde by někdo uvěřil a byl tak vykoupen, což je biblické učení. Čtenářovo spasení je totiž podle autorů závislé ne na víře, ale na "přijímání poznání" (podřízenost vůdci) a "projevování víry" (skutky).

Skrytý význam

Jak poslat interní sdělení a skrýt jeho obsah před zraky nechtěných čtenářů? Řekněme, že se blíží zahájení nového školního roku a věrouka skupiny vyžaduje, aby žáci, kteří jsou svědkové Jehovovi nevstali 1. září, když ze školního rozhlasu zazní státní hymna. Jak na to upozornit, když zároveň víte, že jste právě zažádali o registraci a otevřené rozebírání celé záležitosti by mohlo uškodit? Použijte "znakovou" řeč, kterou znáte jen vy a ti, kterým interní sdělení zasíláte:

"Již za několik dnů se křesťanští mladí budou vracet do školy. Možná, že to přinese určitou míru vzrušení a snad i určité obavy. Tyto vnitřní pocity vznikají z toho, že se očekávají určité příležitosti i případné problémy. Někteří mladí se setkají s novými spolužáky a učiteli. Křesťanští mladí si také uvědomují, že každý nový školní rok doprovázejí zkoušky víry, ryzosti a lásky k Jehovovi. Jsou mladí ve vašem sboru připraveni na návrat do školy?" Naše služba Království, srpen 1990, v podobném duchu celý článek)

Tři tečky

Budete-li listovat například knihou Rozmluvy z Písemdojdete k zajímavému poznatku. V této knize jsou často citováni autoři (nebo díla autorských kolektivů), kteří jsou známí svým ortodoxním postojem k takovým naukám, jako je peklo, trojice, duše atd. Z jejich citátů, tak jak jsou uvedené v této knize, je přitom vidět, že se víceméně ztotožňují s učením svědků Jehovových. Jak je to možné? Odpověď nalézáme při malém ověření citací. Vtip je v tom, že tito autoři vůbec nesouhlasí s postoji brooklynského vedení a zřejmě by ještě více nesouhlasili, kdyby se dozvěděli, jakým způsobem jsou citováni. V místech, kde jsou v citacích tři tečky, nedošlo k vypuštění textu přebytečného, ale nepohodlného. (Samostatný článek na toto téma vyjde v příštím čísle.) Autor se tedy nestal skrytým konvertitou, to jenom pisatel knihy Rozmluvy z Písem potřeboval podpořit svá neobvyklá stanoviska citátem z uznávaných pramenů...

Nesprávný předpoklad

V této chvíli se již dostáváme na půdu velmi jemné, avšak o to účinnější slovní manipulace, která spočívá v podsunutí falešného předpokladu do mysli čtenáře hned na začátku jeho uvažování o daném námětu, což je těžko odhalitelné.Tento delikátní způsob je užívaný velice často a je v pozadí většiny "přesvědčivých" důkazů například v knize Rozmluvy z Písem. Následující komentář uvedla kniha pro dokazování týkající se verše "Který ačkoliv existoval v Boží podobě, neuvažoval o tom, že by něco uchvátil, totiž aby byl rovný Bohu" z Filipským2:6(PNS):

"Která myšlenka souhlasí s kontextem? Verš 5 radí křesťanům, aby napodobovali Krista ve věci, jež se tu rozebírá. Mohli by být vyzýváni, aby 'nepokládali za loupež', ale za své právo, být rovni Bohu'? Jistě ne! Mohou však napodobovat toho, který neuvažoval o tom, že by něco uchvátil, totiž, aby byl rovný Bohu.'" (Rozmluvy, str. 352)

Záměr autorů knihy je jasný: dokázat, že Ježíš nebyl rovný Bohu. Spolu se slovem "napodobovali" čtenáři podsouvají jiné východisko pro úvahu, než které v kontextu skutečně je. Rozdíl je totiž mezi napodobením v rovnosti a napodobením v pokoře,.Verš 5 říká, aby si čtenáři listu Filipským "zachovali stejný myšlenkový postoj" jako měl Ježíš, postoj pokory (viz verš 4: " nebudete hledět s osobním zájmem jen na své vlastní záležitosti"). Když však kniha Rozmluvy říká: "aby napodobovali Krista ve věci, jež se tu rozebírá" ihned sugeruje, že se rozebírá chtění či nechtění "být rovni Bohu". Je tedy celkem jasné, kde je síla argumentu -jednak ve využití falešného základu pro debatu a za druhé, v citovém působení, protože kdo z lidí by si ve skutečnosti přál být rovný Bohu?

Z uvedených příkladů vyplývá, že autoři učení, které je předkládáno v publikacích společnosti Strážná věž, nejsou vedeni tak čistými pohnutkami, jak o sobě říkají a prohlášení, že "kdo je věrný v malém, je věrný i ve velkém", zní z jejich úst jako projev naprostého cynismu. Otázkou zůstává, jak se zachovají oddaní členové organizace, když takové skutečnosti zjistí.

Jiří Votava

Původně vyšlo v časopise Setkávání 2/98.

Elektronickou verzi připravil Jan Janča (se svolením Setkávání).