Na YouTube lze shlédnout dokument z produkce Jeremiah Films. Tento hodinový snímek je opatřen českým komentářem a přináší poměrně velký objem informací.

Svědkové Jehovovi tvrdí, že znovuzrození se týká pouze 144 000 osob. A údajně jenom 144 000 uvidí Boží království.

Tři malé traktáty na témata, která jsou zásadní pro svědky Jehovovy.

PDF verze této knihy. Někdejší člen vedoucí sboru svědků Jehovových v ní ukazuje, jak se loajalita k organizaci může stát důležitější než víra. Mnozí křesťané musí řešit podobné problémy, když se ve své církvi snaží skloubit hlas svého svědomí s loajalitou, odpovědností a svobodou.

Se svědky Jehovovými se snažím mluvit pravidelně několikrát za měsíc již po tři roky. Vyzkoušel jsem řadu různých přístupů. Ptal jsem se i mnoha dalších, kteří se také snaží s nimi mluvit. Jaký přístup snad SJ pomůže? Patrně takový, kdy jsme vůči nim vstřícní a projevíme zájem o ně samotné i o jejich literaturu. Jak konkrétně?

Strážná věž často uvádí několik kritérií, jež mají dokázat, že právě v případě svědků Jehovových jde o jediné pravé náboženství. Jsou ale jimi uváděná kritéria skutečně tak unikátní? Je učení svědků Jehovových „pravda“? Jak Písmo mluví o „pravdě“?

Svědkové Jehovovi tvrdí, že se Boží jméno v průběhu let z Nového zákona vytratilo a že jejich organizace jej tam opět navrátila. Je to ale možné vzhledem k tomu, co říká Bůh o svém Slovu?

Kdy je v nás Bůh nejvíce oslaven? Když denně čteme Bibli? Když pro něj vykonáváme nějakou službu? Když patříme do té „jediné pravé“ organizace, denominace či církve?

Dle svědků Jehových je Ježíš prostředníkem jen pro ty, kdo jsou v „nové smlouvě“, tedy pouze pro 144 000.

Svědkové Jehovovi tvrdí, že Ježíš Kristus je archanděl Michael. Co k tomu ale říká Písmo?

Svědkové Jehovovi zavedli pro „večeři Páně“ své vlastní označení – mluví o ní jako o „památné slavnosti“, kterou pořádají pouze jednou v roce. Kromě „ostatku pomazaných“ (celosvětově cca 11 000 zbývajících ze 144 000) si ale z chleba a vína nikdo nic nevezme. Prakticky nikdo zde vlastně „nevečeří“. Co k tomu říká Písmo?

Vedoucí sbor svědků Jehovových o sobě tvrdí, že mu podle Mat. 24:45–47 náleží označení „věrný a rozvážný otrok“. Obstojí tento výklad, pokud si pozorně prostudujeme celý kontext? A je vedoucí sbor opravdu „věrný a rozvážný“?

Svědkové Jehovovi uváděli nejméně sedm prorockých předpovědí (ohledně roku 1874, 1914, 1915, 1918, 1925, 1941 a 1975), které se nesplnily. Řada současných SJ o nich ani neví. Je dobré jim to připomenout. Třeba pak svou organizaci uvidí v jiném světle.

Svědkové Jehovovi uveřejňují "nové světlo" ohledně průkopnické služby pro rok 2011.

Děkujeme za první finanční dar na provoz webu www.rozcesti.org. 

V roce 1935 byli svědkové Jehovovi rozděleni na dvě skupiny s rozdílnými nadějemi. Pro „malé stádo“ 144 000 spoluvládců s Kristem byla určena naděje pro život v nebi; pro „velký nesčíslný zástup“ zbyla naděje pro život na zemi.

Svědkové Jehovovi učí, že Kristus přišel neviditelně v roce 1914. Tento krátký materiál jim může pomoci k zamyšlení.

Od mládí jsem byl vychováván jako svědek Jehovův. Své víře jsem plně důvěřoval. Za uplynulou dobu jsem poznal mnoho bratrů a sester. Zažil jsem hezké vztahy i situace, kdy jsem si uvědomil, že nejlépe se cítím s bratry i sestrami, kteří jsou ve své víře prostí a upřímní.

Jestliže vám nějaký svědek Jehovův řekne, že jeho organizace, její vedoucí představitelé, už nejsou proti vysokoškolskému vzdělání, pravděpodobně ještě nečetl knihu Bůh k nám mluví prostřednictvím Jeremjáše, vydanou v létě 2010.

Podle křesťanů jsou Sk 7:54–60 jednoznačným příkladem modlitby ke Kristu. Podle svědků Jehovových ale v této pasáži Štěpán nejprve ve vidění pouze mluví ke Kristu a pak se modlí k Jehovovi Bohu. Ukážeme si, jak zásadně se svědkové Jehovovi mýlí 1) ve svém překladu, a to možná i úmyslně; 2) ve svém výkladu.

Svědkové Jehovovi pomocí tzv. „hebrejských verzí“ (HV) dokazují, že ve svém překladu Nového zákona oprávněně používají Boží jméno Jehova. Dle jimi hojně citované HV J18 je však ve Skutcích 26:15 řečeno Saulovi: „Jehova Bůh řekl: Já jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.“ Proč svědkové Jehovovi nenavracejí jméno Jehova do této a dalších podobných pasáží, když jej zde používají „hebrejské verze“ J17 a J18?

Zúčastnil jsem se řady školení starších u svědků Jehovových a nyní i mezinárodního školení pastorů (tedy starších) evangelikálních církví. Proč jsou zde tak propastné rozdíly?

Původně značně radikální společenství postupně ztrácí svůj opoziční náboj. Stereotypní pohled na opoziční náboženské skupiny jako na „sekty“ často doprovází předpoklad, že je jedná o neměnná, jednou provždy „sektářská“ uskupení. Tak se někomu jeví i společenství svědků Jehovových.

Barbara Anderson pracovala v redakčním oddělení brooklynského ústředí svědků Jehovových. Přitom odhalila šokující fakta ohledně tisíců utajovaných případů pohlavního zneužívání dětí ze strany členů této organizace. Proč svědkové Jehovovi tyto případy tají? Proč u případů pedofilie vyžadují důkazy ze strany dvou svědků? A proč od obětí vyžadují mlčenlivost?

Svědkové Jehovovi ve svém překladu Nového zákona používají 237krát Boží jméno „Jehova“. Ukážeme si, že ve skutečnosti neexistuje žádný zdrojový text, který by naznačoval, že ve výchozím řeckém textu Nového zákona bylo jméno „Jehova“. Také si ukážeme, že si toho museli být dobře vědomi i překladatelé Překladu nového světa.

„Za svědky Jehovovy se modlím již přes dvě desetiletí. Mohu vyznat, že to činím se stále větší láskou a pochopením.“ Otto Vítek v souladu se svou modlitbou připravil řadu námětů, které mohou velice pomoci nejen stávajícím svědkům Jehovovým, ale také křesťanům, kteří se SJ mluví.

Komu byli svědky apoštolové a první učedníci? Je známo, že svědkové Jehovovi jsou horlivými a upřímnými studenty Překladu Nového světa Svatých písem. Tento letáček chce upozornit na souvislosti, které nejsou tak často při studiu uváděny.

Podívejme se, co se kdysi tisklo v literatuře svědků Jehovových.

Když jsem byla malá holčička předškolního věku, naučili mě rodiče místo básničky předváděcí číslo pro návštěvy. Neuměla jsem sice číst, ale vypadalo to tak věrohodně až si posluchači mysleli, že umím a já byla strašně hrdá. Dovedla jsem otevřít bibli – měli jsme tehdy jen Kralickou – , nalistovat Žalm 23 a vzorově ho odpřednášet. (Jitka)

Svědkové Jehovovi nyní vylučují své členy za uctívání Ježíše Krista. Přitom ale jejich poslední platné stanovy se k uctívání Pána Ježíše přímo zavazují. Věděli jste to?

Z knihy Neila Andersona Living Free in Christ (Žít ve svobodě v Kristu), Regal Books, 1993

Křesťanské společenství Praha pořádalo cyklus prakticky zaměřeného výkladu Bible s celkem 14 přednáškami na téma Základy křesťanského života.

Na tomto webu, především v části Jak mluvit se SJ, je řada materiálů na toto téma. Připojený dokument se snaží přehledně, na jediné straně, ukázat různé způsoby, jak přinášet Krista svědkům Jehovovým, ale nejen jim.

Ve dnech 14. a 21.3.2009 odvysílal Český rozhlas v rámci cyklu Hovory o víře dva rozhovory; nejdříve se zástupcem SJ a pak se dvěma vyloučenými členy.

Rozbor zásadních zavádějích pasáží v Překladu nového světa Svatých písem vydaných Společností Strážná věž. Vynikající pomůcka pro rozhovory se SJ o Kristu.

Biblický text: Koloským 2, 20 – 3, 4
Host pořadu: docent Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy

Je to Bůh, nebo jen jeden ze stvořených andělů? Je možné se k Ježíši modlit? Praktická příručka pro SJ i pro rozhovory se SJ o Kristu.

Milá sestro, tento dopis už bezpochyby nějakou dobu čekáš, a tak pro Tebe není velkým překvapením. Avšak moc bych si přála, abys jej nebrala jen jako jakési moje "oficiální" vysvětlení, ale spíše jako vyznání mých pocitů, myšlenek a rozhodnutí, k nimž jsem v poslední době dospěla.

Milí bratři, starší sboru, ráda bych Vám tímto dopisem potvrdila své rozhodnutí opustit organizaci svědků Jehovových. Toto rozhodnutí je výsledkem dlouhodobějšího přehodnocování mé víry a řeším jím také mezní situaci, do níž jsem se dostala jak ve svém svědomí před Bohem, tak ve vnějších okolnostech ve společenství bratrů.

Milí bratři, chceme Vám všem v radě starších sdělit jednu závažnou skutečnost, a jelikož nevidím jako praktické v těchto dnech před sjezdem svolávat celou radu, rozhodl jsem se napsat každému z Vás osobní dopis.

Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi: Dospěl jsem k názoru, že Vaše organizace sleduje především svůj pozemský prospěch a upřednostňuje jej před pravdou z Písma (registrace Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi aj.).

Milí bratři, S.a P.a T., chtěl bych Vám touto cestou sdělit závažnou skutečnost, že nadále již nechci podporovat cíle a zájmy organizace svědků Jehovových a že se nehodlám ve svém životě řídit autoritou věrného a rozvážného otroka.

Otázky týkající se života a víry svědků Jehovových (SJ) jsou u nás poměrně často diskutovaným tématem v médiích i na veřejnosti, a proto většina lidí je více či méně přesně informována o tom, čemu tato náboženská skupina věří. Málokdo má však konkrétnější představu, jak členství a působení v organizaci SJ působí na psychiku samotných svědků, nakolik ovlivňuje jejich emoce, myšlení a chování.

V devadesátých letech si z amerického kontinentu do naší republiky našlo cestu několik obchodních společností, které své zboží nabízejí formou MLM (multi level marketingu).

Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.(Mt 24:34; Mk 13:30; Lk 21:32) Tato věta se vyskytuje ve všech třech tzv. "synoptických" evangeliích.

Současná sociobiologie tvrdí, že dispozice k náboženské víře a prožitkům posvátna je geneticky dána. Jinými slovy, že náboženský je v podstatě každý člověk, byť náboženskost v něm může být více či méně potlačena.

Odhodlala jsem se napsat hlavně kvůli otevřené diskusi na téma "krev". Je to citlivé téma a velkou roli zde hrají osobní zkušenosti jednotlivců a rozhodně je důležité si je předávat. (Jitka)

Časopis Strážná věž z 1. ledna každého nového roku je je s napětím očekáván, neboť obsahuje statistické zhodnocení předcházejícího tzv. služebního roku. Mnozí se pak při čtení nechávají unášet sloupci čísel,

Nabízí odbornou péči psychologů všem, kteří cítí, že sami nestačí zvládat nápor problémů spojených s odchodem od svědků Jehovových (a samozřejmě všech podobných skupin).

Velkou událostí se bezpochyby stalo již druhé vydání knihy Raymonda Franze Krize svědomí. Za její opětné vydání jsem se mnohokrát modlil a dlouho ho očekával.

Tak se jmenuje článek v časopisu Biblical Archeology Review z dubna 1989. Dva podtituly jsou: Zemřela oběť zadušením? a Udrží hřeby v dlani váhu celého těla?

Bratři a sestry.
Zvolil jsem toto oslovení místo obvyklého "Milí čtenáři", ne jako frázi, ale abych vyjádřil, čím všichni, ať křesťané, muslimové, hinduisté atd., v širším slova smyslu jsme před Boží tváří.

Když jsme se dozvěděli, že byl vyloučen Vladimír Stehlík, starší sboru Praha-Novodvorská, rozhodli jsme se požádat jej o rozhovor. Naši nabídku přijal, protože si přeje, aby lidé, kteří ho znají, byli nezkresleně informováni o důvodech jeho vyloučení. Poskytl nám také dokumenty, které jsou obvykle bedlivě střeženy v archívech organizace.

Při setkání s Ondřejem Novotným už jsem dávno nevěřil, že jediná cesta k Bohu vede skrze "věrného a rozvážného otroka", četl jsem svobodně, co jsem chtěl a těšil se z nově získaného vztahu k Ježíši Kristu. Přesto mě ... na chvíli naplnil zvláštní pocit, že se dopouštím něčeho nepatřičného, zakázaného a škodlivého. (Rozhovor)

Ve Zj 7:9-17 nalézáme známou a mnohokrát citovanou pasáž popisující velký zástup zachráněných, který viděl ve vidění apoštol Jan. Tato pasáž ani její kontext nikde neříká, že tento zástup je na zemi nebo, že země je jeho konečným určením.

"Když veřejně sloužili Jehovovi a postili se, boží činná síla řekla: 'Ze všech mi vydělte Barnabáše a Saula pro dílo, ke kterému jsem je povolala.'" (Skutky 13:2, parafráze Překladu nového světa podle znění Genesis 1:2)

To bude jedna z otázek, která vás napadne při hlubším rozhovoru s aktivním členem nějakého křesťanského společenství. Ještě předtím, než se pokusím odpovědět, chci otázku rozšířit: proč mluví stále jen o Ježíši a nereagují na poselství svědků Jehovových?

"Pane, Bože našeho Pána Ježíše Krista, Otče slávy, prosím, abys mi dal ducha moudrosti a zjevení, abych tě poznal a osvíceným vnitřním zrakem viděl, k jaké naději jsi mě povolal..."

Mohou svědkové Jehovovi pozvat jako hostujícího řečníka do sboru bratra, který má plnovous? Může se bratr s plnovousem těšit z dalších služebních výsad?

"Odpůrci zpochybňují nutnost organizace, jež by řídila mysl Božího lidu. Boží duch prý může usměrňovat jednotlivce bez nějakého ústředního, organizovaného sboru lidí, který by řídil." Těmito smělými tvrzeními vrcholí dopis, který

Životem, smrtí a vzkříšením Ježíše Krista se Boží království ocitlo na rozhraní věků a stalo se přítomnou i budoucí skutečností, do níž lidé mohou vstoupit. Jak?

Raymond Franz, od roku 1980 nejznámější disident mezi svědky Jehovovými, zemřel 2. června 2010, ve věku 88 let. Příčinou smrti bylo masivní krvácení do mozku, způsobené úrazem hlavy.

Petr třikrát oslovil Ježíše, a přitom se ve své nevědomosti dopustil dvou chyb. Nejprve se domníval, že vůbec není třeba, aby mu Ježíš umyl nohy, a potom zase chtěl, aby ho Ježíš umyl celého.

Raymond Franz byl od svého narození v těsném sepětí s lidmi, jejichž paměť a zážitky sahaly do nejranějších počátků hnutí Svědků Jehovových. Později se sám na vedení organizace po mnoho let podílel. Dnes je nejrespektovanějším disidentem mezi Svědky Jehovovými na celém světě.

Osoby, které patřily či patří k náboženství Jehovových svědků, často vznášejí otázku ohledně učení o věčném životě na zemi. Následující text je odpovědí napsanou autorem knihy Crisis of Conscience (česky Krize svědomí), Rayem Franzem.

Zbývá tedy již jenom odpovědět na poslední, závěrečnou otázku: Kdo byl po období oněch dvou tisíciletí po Kristově smrti spolu s Abrahámovými potomky nositelem, zachovatelem a správcem Božích výroků?

Samozřejmě, že jsme tenkrát očekávali konec světa. A vidíš, dneska se tomu už můžu jenom smát. Vůbec, my pomazaní, a nakonec všichni Svědkové Jehovovi, jsme se za ta léta ale navyváděli nesmyslných věcí. Když se Jehova na nás dívá, tak se kolikrát také musí pěkně smát.

Události, které se staly ve vedení české odbočky v letech 1990 – 2007, také dávají za pravdu starému českému rčení: „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. To nás naplňuje očekáváním dalšího. (zasláno očitým svědkem mnoha popisovaných událostí)

Jsem Kristův. Nejsem ani Apollův, ani Pavlův, ani svědků Jehovových, ani katolíků, ani protestantů, ani nikoho jiného. Jsem celou svou duší, duchem a tělem Kristův, a podle jména jsem také svědek Jehovův.

Hromadné odstranění těchto starších se může prokázat jako zásadní chyba vedení SJ v České republice v době po revoluci. V naprosté většině se jednalo o doslovné dělníky na křesťanském poli, kteří se lopotili dnem i nocí, kteří obstáli v žáru pronásledování a kteří získali mnohaleté zkušenosti při vedení, zachování a růstu sborů. Ztrátu takového množství zkušených a oddaných kádrů nelze nahradit.

Já, Publius Valerius Amicius Rufus, římský občan z řeckého města Filippy v Makedonii, jsem byl svými přáteli v Římě, kde pobývám, pozván domů k jistému Akvilovi a jeho manželce Prisce, abych se spolu s ostatními hosty zúčastnil společné večeře, která se jednou týdně, sedmý den týdne, koná v jejich domě.

Chodil jsem kolem starých dřevěných lavic s klekátky, na kterých se modlili babičky v šátcích, když tu můj zrak padl na velikánský, majestátní obraz namalovaný na jedné z kostelních zdí. Byl na něm král, a před ním dvě ženy, a zbrojnoš, který v jedné ruce držel obnažený meč a ve druhé malé dítě.

Když čteme třetí svazek Russellových Studií Písem, nazvaný „Přijď tvé království“, není pochyb o tom, že učení o navrácení Židů do Palestiny a obnova jejich státu před příchodem Božího království v roce 1914 bylo jedním z ústředních bodů pastorova uvažování.

Byl jednou jeden člověk, který neměl kde bydlet. Bylo to brzy na jaře, a i když již bylo přes den docela teplo, ranní mrazíky mu ještě pěkně lezly pod kůži. Někdy se do něj tak dala zima, že se celý třásl. A bylo mu smutno.

 Specializovaný odstavec o podobnosti mnišství v náboženské společnosti Svědků Jehovových

SJ jsou obdivováni pro svou mravní bezúhonnost. Jejich skvěle vypadající organizace a mravní zákony jsou navenek stejně skvělé, jako byla v televizních týdenících představována socialistická společnost. Omlouvám se za jizlivé přirovnání, kterým vůbec nezpochybňuji pozitivní a konkrétní význam SJ v morálce dnešní společnosti a nezpochybňuji ani marnou snahu o morálku v komunistické společnosti.

Je jisté, že jako bývalí svědkové Jehovovi se bez svatých obejdeme, protože jde nejčastěji o fenomén spojený s klasickými církvemi. Na svaté a s nimi spojené modlitby či úcta k nim, či jejich ostatkům se musíme dívat očima minulosti. Bez znalosti dějinných souvislostí můžeme v sobě nechat klíčit mylný názor na svatost ovlivněný současnou kulturou a poznáním.

Mariologie je pohled na tajemství víry z hlediska Matky Páně a jejího významu v díle spásy.

  Víra, jak já jí rozumím, je schopnost vnímat skutečnost jako oslovení: snaha naslouchat, učit se porozumět, být připraven odpovídat...Žít svůj život jako dialog., v neustálém naslouchání a odpovídání, žít pozorně a odpovědně.

Cesta k živému Bohu(práce sepsaná pro účely zkoušky v Institutu františkánských studií v roce 2010)

Str15 *Jako křesťané neslavíme eucharistii jen jako památku poslední večeře Páně, ale jako připomínku všeho, co Bůh v Ježíši Kristu vykonal, jak skrze něj mluvil k lidem uzdravoval nemocné, povzbuzoval sklíčené, hříšné volal k obrácení a všem hlásal radostnou zvěst.

"Chyb se obvykle dopouští ten, kdo se snaží nikdy žádnou neudělat."

*

"Mnoha věřícím se nedostává jediného: skutečné víry"

*

Jistému starci žijícímu dlouhá léta v zápasech unikl ze rtů povzdech: " Můj Bože, jsi-li všude, proč jen jsem já tak často jinde?"

*

Otec se vyznával starci:

"Někdy mi dělá starosti, co asi dělal Noe v arše, když všude kolem něho bylo jen nekonečné moře."

"Určitě lovil ryby."

"No a právě s tím mám problém: jak mohl rybařit, když měl jenom dva červy?"

Tak tajemná a přitom tak životodárná, je cesta člověka k jeho vlastní duši. Uvědomuji si však, že každý máme tu svou. Nelze  dát druhému vše, co vlastním ve svém nitru. A tak alespoň něco....Následují výpisky z knihy Co je duše? Texty od Anselma Grüna a Wunibalda Müllera (psáno kurzívou), moje komentáře a úvahy s modrým formátem.

Někteří současní i bývalí SJ se snaží i nadále být Badateli Bible. Někteří z nich si zachovali velmi blízký vztah k tzv. Starému zákonu. Právě pro takové čtená´ře bude jistě zajímavé začíst se do křesťanských komentářů  Rabi Ya‘acov Farbera.

Pomoz oživit web Rozcestí tím, že budeš sdílet svoji zkušenost s ostatními čtenáři.

Vztah mezi přírodou a rozumem je asymetrický. Bratrství je symetrickým vztahem, protože pokud A je bratrem B, je také B bratrem A. Vztah otce a syna je asymetrický, protože jestliže A je otcem B, B není otcem A. Vztah mezi rozumem a přírodou je vztahem tohoto druhu....Těm , kteří byli vychováni v naturalistickém duchu, způsobuje tato myšlenka šok. Nejde však o rozumový šok, ale emocionální.

Pokud se rozhodneme, že příroda není jedinou věcí, která existuje, nejsme schopni zaručit, že je příroda zabezpečena před zázraky. Mimo ni "něco" existuje a my nevíme, jestli to "něco" může do ní proniknout. Brány mohou být zavřeny, ale také nemusí. Pokud má pravdu naturalismus, dopředu víme, že zázraky možné nejsou, protože vně přírody není nic. Vše co existuje, je příroda sama.

Ne každého zajímá, co říká papež. Má co říci i těm, kteří jej neuznávají? Řeč papeže Benedikta XVI je hutná a není jednoduché jí porozumět na jedno slyšení nebo po prvním přečtení. Proto přikládám odkaz na všechny jeho promluvy při návštěvě Čech a Moravy přeložené do českého jazyka. A níže pak pár citátů, která mne zaujaly. A úplně na konci pak můj osobní pocit.

(Reakce na myšlenky z knihy Brain Washing, Kathleen Taylorové, nakladatelství Lidové noviny 2006)

Nejen na serveru Rozcesti.org se setkávám s oprávněným názorem, že odcházející SJ odrazuje od kontaktů s katolickou církví neznalost její liturgie.  Rozhodl jsem se proto pomoci malým shrnutím a vysvětlením běžné katolické mše.

Mnozí Svědkové Jehovovy (SJ)sice podvědomě nesnáší schůzky před kazatelskou službou, ale povinně se jich účastní; podvědomě nesnášejí povinnost kazatelské služby, ale často jdou i když se jim nechce. Věrka i já nadále bereme Ježíšova slova : 'jděte a hlásejte', za platná. Myslím, že každý z nás jsme si nalezli způsob, jak nacházet přirozené a svobodné situace, při nichž můžeme o Kristově lásce mluvit. V zaměstnání (já nyní navíc pracuji ve středisku křesťanské pomoci), při různých akcích v církvích a pod.

První přijímání Luboš a Věra Kolafovi
Popsat první lásku, první den ve škole nebo první přijímání v církvi, nelze jinak nežli psát o sobě samém. To je nepříjemné, protože je to podobné tomu, když vám někdo ukazuje fotky z dovolené a vy ne a ne se vžít do nadšeného vyprávění jejich majitelů, protože jste při tom jednoduše nebyli.

SJ neposlouchají Boha  v novosti Ducha Božího, ale v starobě litery. …Nakonec právě proto usilují o to, podobat se prvním křesťanům....A tady je třeba opravdových modliteb o rozlišovací schopnost, jak oddělit poslušnost lidí od poslušnosti Krista...SJ poslouchají obraz Boha od lidí, nikoliv živého Boha, a navíc často jenom z ukázněnosti a ještě častěji z pouhého návyku.

Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou

A2 : Tomáš Hrustič :Rómovia prebudení Strážnou vežou |

Každý člověk solidní náboženské tradice rozumí dvěma věcem - svobodě a poslušnosti. první znamená, že ví, kdo je, druhá, že ví komu důvěřovat.

Lidská existence je příběh, jenž může skončit všelijak. V dobrodružném románu, což je křesťanský vynález, lidožrouti sice hrdinu nesnědí, napětí však vyžaduje, aby ho sníst mohli. Hrdina musí být takříkajíc jedlý. Křesťanská morálka neříká, že člověk ztratí svou duši, ale že si musí dávat pozor, protože by ji mohl ztratit. Člověk není ztracen, může jen sám sebe ztratit.

Často se říká, že náboženství umožňuje obyčejnému člověku, aby se cítil neobyčejný. Je však stejně důležité dodat, že umožňuje i neobyčejnému člověku, aby se cítil docela obyčejný.

* Zničíteli víru v Boha, stane se bohem stát.

* Kdyby nebylo Boha, nebyli by ani ateisté.

* Je velký omyl domnívat se, že lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic.
Budou věřit v cokoliv.

* Zvláštní. Víru ztratili, ale její předsudky si podrželi.

* O křesťanském ideálu neplatí, že by byl vyzkoušen a shledán nedostatečným: byl jen shledán obtížným a nebyl vyzkoušen.

*Nemyslíte, řekl jemně otec Brown, že není moc velkorysé vytýkat Pánu Bohu, že s námi má svatou trpělovost?

Náboženské záhady uspokojují mysl často víc než jejich lidská řešení.
Dnes se říká, že myslitelé nemohou najít odpověď na záhadu náboženství. Nesnáz však není v tom, že by nemohli najít odpověď, nesnáz je v tom, že nemohou najít onu záhadu.

Během bílé soboty se nekonají žádné obřady, ani mše svatá. Jaké jsem měl zážitky?Jaká další živá znázornění přinese další den velikonočního tridia?

Zákonem o církvích stát negarantuje, že náboženská skupina, která je podle jeho kritérií registrována, není sektou. Stát tuto skupinu registruje a při splnění určitých podmínek jí poskytuje určitá privilegia. Registrace podle tohoto zákona však vypovídá o dané náboženské skupině jen málo (podobně jako třeba zápis v obchodním rejstříku o nějaké finanční skupině). Z hlediska její solidnosti neříká pak téměř nic. O tom, zda jsou, nebo nejsou svědkové Jehovovi sektou, nerozhodují tedy státní úředníci, ale svědkové Jehovovi sami.