Ivo a Daniela: Dopis starším sboru Frýdek - Místek

Milí bratři, chceme Vám všem v radě starších sdělit jednu závažnou skutečnost, a jelikož nevidím jako praktické v těchto dnech před sjezdem svolávat celou radu, rozhodl jsem se napsat každému z Vás osobní dopis.

Prožili jsme v poslední době něco, co Vám bude připadat naprosto neuvěřitelně, ale je to tak. Poznali jsme totiž, že Boží duch i v dnešní době působí na lidi tak jako v prvním století. To znamená, že může lidi naplňovat a dávat jim rozmanité dary, o kterých se píše ve 12. a 14. kapitole 1. Korintským. Oba jsme to osobně prožili navzdory tomu, že to naše publikace popírají.

Na základě toho a také na základě mnoha jiných skutečností jsme došli k závěru, že svědkové Jehovovi nejsou jedinou pravou Boží organizací. Vzhledem k tomu jsme se oba dobrovolně rozhodli odejít z organizace svědků Jehovových (čili jedná se o tzv. "opuštění společenství", viz kniha Dávejte pozor... str. 102, a není tedy nutné sestavovat právní výbor)

Chtěl bych k tomu dodat ještě tolik: Až donedávna jsem byl přesvědčen, že každý, kdo odchází z organizace z jakéhokoliv důvodu, prožívá velký stres, deprese a sklíčenost. Ale my teď prožíváme obrovskou radost, pocit naplnění a naprosté jistoty, že jednáme správně. V žádném případě totiž nechceme opustit Boha ani Ježíše Krista, ale naopak je chceme více hledat a více se k nim přiblížit. A už nyní jasně cítíme, že s námi Bůh daleko více osobně jedná.

Pokud nám tedy budete chtít pomoci, můžete se za nás modlit, aby nám Bůh stále ukazoval tu správnou cestu a přivedl nás na ni.

Také Tě chceme ujistit, že ani v nejmenším necítíme proti nikomu z Vás žádnou zášť, hněv nebo zlobu. Naopak máme Vás všechny opravdu ze srdce rádi, nadále vás považujeme za své bratry a velice bychom si přáli, abyste prožívali tutéž radost co my. Náš odchod tedy nemá v žádném případě ten důvod, že by nám někdo osobně ublížil.

I my se modlíme za Vás a přejeme Tobě i Tvé rodině, abyste našli pokoj s Bohem.

Ivo a Daniela Sysalovi, ve Frýdku-Místku, dne 12.7.1993

Původně vyšlo v publikaci: Ondřej Novotný, Za cizím však nepůjdou, 1995 (uveřejněno s laskavým svolením)

Pro web připravil Jan Janča