Můžeš žít navždy v pozemském ráji?

Ve Zj 7:9-17 nalézáme známou a mnohokrát citovanou pasáž popisující velký zástup zachráněných, který viděl ve vidění apoštol Jan. Tato pasáž ani její kontext nikde neříká, že tento zástup je na zemi nebo, že země je jeho konečným určením.

Nacházíme pouze tato dvě určení místa, kde je velký zástup:
(1) "před trůnem a před Beránkem" - verš 9 a
(2) "v chrámu" - verš 15.

Před krásným domem, okolo stolu, který se prohýbá pod koši s ovocem, zeleninou a sklenicemi džusu, sedí skupinka šťastných, mladých a zdravých lidí. Zatímco jejich děti si na přilehlém prostranství hrají se lvy, pán domu vítá další rodinku přicházející od nedaleké bystřiny, plynoucí z jezírka pod vodopádem. Louka, přes kterou přišli, je poseta tisíci barevných květů. Nad celou scénou se klene blankytně modrá obloha s párem kroužících plameňáků a majestátní horou v modravé dáli...

Jak lákavá vize z publikací Strážné věže - svět ve kterém si všichni přejí žít! Stejně jako středověký rolník ocitnuvší se při nedělní bohoslužbě v přítmí nádherné gotické katedrály, také obyvatel špinavého předměstského slumu ve 20. století se může potěšit lákavou vyhlídkou Boží nádhery.

Učení o dvojí naději (nebeské pro 144.000 a pozemské pro zbytek zachráněných) odlišuje svědky Jehovovi od všech křesťanských církví. Je možné, že by si badatelé uplynulých staletí nepovšimli tak závažné skutečnosti, totiž, že

prakticky všechna zaslíbení Nového Zákona se týkají nepatrného zlomku lidstva - 144.000? Proč Bůh dopustil, aby stamilióny křesťanů chovali 1900 let falešnou nebeskou naději a zjevil "nové světlo" až v roce 1935? Jsou důkazy pro pozemskou naději dostatečně silné, aby dokázaly čelit takovým otázkám?

Velký zástup kde se nachází?

Ve Zj 7:9-17 nalézáme známou a mnohokrát citovanou pasáž popisující velký zástup zachráněných, který viděl ve vidění apoštol Jan. Tato pasáž ani její kontext nikde neříká, že tento zástup je na zemi nebo, že země je jeho konečným určením. Nacházíme pouze tato dvě určení místa, kde je velký zástup: (1) "před trůnem a před Beránkem" - verš 9 a (2) "v chrámu" - verš 15.

Publikace Rozmluvy z Písem uvádí, že "před trůnem" nemusí nutně znamenat před trůnem v nebi, ale "na dohled trůnu", tedy na zemi. Ovšem ve vidění vystupují ještě andělé (verš 11), kteří jsou také "před trůnem", tedy na stejném místě jako velký zástup. Andělé, jak víme, žijí v nebi.

V 15. verši se o velkém zástupu říká, že prokazuje Bohu posvátnou službu "v chrámu". Bible nás nenechává na pochybách o tom, kde se tento chrám nalézá - v nebi (Zj 11:19).

Jiné ovce v jakém smyslu jiné?

V literatuře Strážné věže se často objevuje spojení "velký zástup jiných ovcí", což je účelové spojení, které má za cíl vyvolat dojem, že spolu nějak souvisí časově i obsahově velmi vzdálená místa v Bibli.

Abychom pochopili, kdo jsou jiné ovce z Jana 10:16, bude lepší soustředíme-li pozornost především na bezprostřední kontext uvedeného verše. V Janovi 10:14, 15 čteme Ježíšova slova: "Jsem znamenitý pastýř a znám své ovce ... a vzdávám se své duše ve prospěch ovcí." Ježíšovi učedníci, kteří byli Židé, velmi dobře chápali o jak těsném vztahu mluvil jejich Mistr. Mluvil o vztahu, který do té doby znal jen židovský národ a který byl vyjádřen například ve vyznání v Žalmu 23 (EP): "Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek..." Z tohoto vztahu se pro příště měl radovat i někdo jiný, než Židé. Proto Ježíš, dědic všeho, pokračuje (verš 16): "Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř." Ježíš mluvil sice o dvou odlišných skupinách, ale ne ve smyslu jejich dvojí naděje (pozemské a nebeské). O něco dále (11:51,52) to vysvětluje autor evangelia Jan: "Ježíš byl určen, aby zemřel za národ, a ne pouze za národ, ale aby Boží děti, které jsou rozptýleny, také shromáždil v jedno." Jinými ovcemi tedy Ježíš myslel ostatní národy, které po zániku "národního" principu Božího jednání získali to samé postavení jako Židé. Tuto skutečnost později vysvětloval Pavel křesťanům z pohanů takto: "Svým tělem zrušil nepřátelství, Zákon přikázání ... aby dvojí lid stvořil ve spojení se sebou v jednoho nového člověka a uzavřel mír a aby plně smířil obojí lid v jedno tělo..." (Ef 2:15,16)

Závěr

Biblické verše, o které se opírá závazný výklad svědků Jehovových, jsou nesprávně uplatňovány. "Velký zástup" ze Zjevení 7. kapitoly se nachází v nebi a ne na zemi. "Jiné ovce" nemají s "velkým zástupem" souvislost, protože jsou to budoucí křesťané z pohanských národů. Pasáže týkající se Jana Křtitele a Davida jsou vytrženy z kontextu a teprve potom použity na obhajobu pozemské naděje (viz rámeček). Zajímavé je, že o věrných lidech starých dob říká Pavel v Židům 11:14-16 (EP), že "po pravé vlasti teprve touží. Kdyby měli na mysli zemi, z níž vykročili, měli možnost se tam vrátit. Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské".

Nový zákon sice nepředkládá jasně formulované učení o dvojí naději, ale Bible na mnoha místech naznačuje, že země má a bude mít místo v Božím záměru. Věřím, že Bůh ve svůj čas odhalí, co zamýšlí. Pokud to však udělá, nebude to skrze badatelské úsilí lidí, kteří najdou důkazy pro své teorie, ale Bůh ukáže svůj záměr jasným zjevením. Žádný spekulativní výklad zatím nemůže změnit slova apoštola Pavla v Efezkým 4:4: "Jedno tělo, jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni."

(Citáty jsou z Překladu nového světa, pokud není uvedeno jinak.)

Jiří Votava

Původně vyšlo v časopise Setkávání 4/97.

Elektronickou verzi připravil Jan Janča (se svolením Setkávání).