Množiny hledání

Luboš Kolafa - Úvaha : (píši výsledek, aby se to nemuselo číst celé):

K hledání Boha je potřeba jedna dávka rozumu a dvě dávky srdce. Tak nejsnadněji a nejrychleji dospějete k osobnímu prožitku s Bohem, bez přílišných debat a diskuzí o detailech,ve kterých se církve od sebe liší. Rozum je nutné používat především tam , kde se učení liší od základního atributu křesťanství : Bůh přišel na zem v podobě Božího syna. Ve jménu Krista má klekat každé koleno v nebi i na zemi. Boží duch je pomocník ,aby i vy jste byli v Bohu. Ostatní věroučné detaily, zvyky, tradice jsou jenom detaily a církve se v nich liší podle svého zaměření a ty je třeba zkoumat srdcem. Vedou k lásce? Napsáno v prvním měsíci mého rozhodnutí odejít od SJ.

Používat knihy, sepsané lidmi, k výběru církve křesťanského náboženství je složité a nekonečné. Tisíce různých variant osobních názorů

Rozhodl jsem se použít logiku množin.

Použiji podmnožinu Rozum a podmnožinu srdce na třech pozicích. Každý člověk (alespoň doufám) vlastní obojí.

Vznikly čtyři rozdílné množiny:

A) rozum, rozum, rozum

B) srdce, srdce, srdce

C) rozum, rozum, srdce

D) srdce, srdce, rozum

(Poznámka : také by šlo pro podrobnější rozlišení použít čtyř pozic a více např. [Srdce,srdce,srdce, rozum],[ srdce, srdce, rozum,rozum] a vznikalaly by tak další úvahy. Tyto hrátky už přenechám jiným)

Z výše uvedeného vyplývá, že množina A a množina B se vyznačují extrémem, kterému vždy chybí vyrovnávací element skutečného člověka. Člověk srdce, bez rozumu, je nebezpečný. Stejně jako člověk rozumu, bez srdce.

Totéž platí na církve. Mnohem těžší je otázka, jak vybírat mezi množinou C a množinou D.

Zamíchám -li do problematiky lidské knihy, pak z nich vyplývá, že množinu C využívá spíše protestantské náboženství, jež přineslo do dějin éru osvíceneckého rozumu, ale nelze mu upřít ani srdce.. Množina D se lépe hodí na církev všeobecnou, která do dějin víry přinesla krásné tradice vznikající spíše z ducha nežli přísného rozumu, ale nelze mu upřít ani sílu rozumu.

Nejvyšší jsoucno křesťanství se projevuje vůči lidstvu třemi způsoby:

A) Monoteistickým Bohem Izraelitů, se třemi názvy v aramejštině : El, Elohim, Jahve (v jiných jazycích se píše jinak),

B)Přidaným Bohem, člověkem a pak zase Bohem , známým přinejmenším pod jmény Slovo, Ježíš, Pán v řečtině (poznámka : někteří Ježíše snižují do pozice archanděla v několika podobách, proroka, služebníka, či dokonce jen moudrého člověka )

C) Svatým Duchem s přízviskem pomocník, jež někteří přičítají osobě a druzí pouhé síle

Použijeme-li množiny pak bude výsledek následující:

Bůh, Bůh, Bůh,

Ježíš, Ježíš, Ježíš,

Duch, Duch, Duch,

Bůh, Bůh, Ježíš

Bůh, Ježíš, Ježíš

Bůh, Bůh, Duch

Bůh, Duch, Duch

Ježíš, Ježíš, Duch

Ježíš, Duch, Duch

Bůh, Ježíš, Duch

Z výsledku vyplývá že tři aktéři monoteistického Boha (nejvyššího jsoucna) mohou být:

I.)samostané osoby nebo síly s různými úkoly z pověření jsoucna

II.) jedna osoba se třemi vztažnostmi vůči jsoucnu.

Ostatní výsledky (např. Bůh, Ježíš, Ježíš) jsou očividně nesmyslné, neboť zdvojují jednolivé osoby či síly.

Výsledek (I.) - antitrojiční - se zdá výsledkem Rozumu.

Výsledek (II.) - trojiční - se zdá výsledkem srdce.

Církve protestantské i církev všeobecná (katolická a jí podobné) přijímají nejčastěji výsledek Bůh, Ježíš, Duch(II.) Mám-li dotáhnout svou nedokonalou metodu do konce , pak musím konstatovat, že antitrojiční monoteistickou představu jediného Boha (I.) přijímají spíše církve typu rozum, rozum, rozum - což znamená v mé úvaze více extrémní pozici.

Na mé (spíše humorné, nežli matematicky správné) úvaze lze vysledovat jediné :

výběr náboženství je závislý:

a) na povaze člověka, na míře jeho touhy a snahy přijít věcem na kloub, ovlivněné výchovou, vzděláním, tradicí, stavem světa, okolnostech, náhodě a kdoví na čem ještě.

b) na obdarování Bohem

V současné době zastávám pozici (b) : modlit se, modlit se, modlit se a pak se uvidí.

Ale přikláním se i k oboum výše uvedeným metodám které používají církve typu C a D - t.j. Učením si zamilovat Boha či milovat Boha , tak že se o něm chci vědět víc. Trávit čas potápěním se v duchovním jezeře je jistě příjemnější, nežli plůavat v kalných vodách světa rozumu a lidské logiky.