Služba

Mnozí Svědkové Jehovovy (SJ)sice podvědomě nesnáší schůzky před kazatelskou službou, ale povinně se jich účastní; podvědomě nesnášejí povinnost kazatelské služby, ale často jdou i když se jim nechce. Věrka i já nadále bereme Ježíšova slova : 'jděte a hlásejte', za platná. Myslím, že každý z nás jsme si nalezli způsob, jak nacházet přirozené a svobodné situace, při nichž můžeme o Kristově lásce mluvit. V zaměstnání (já nyní navíc pracuji ve středisku křesťanské pomoci), při různých akcích v církvích a pod.
Nedávno jsme se spolu s našimi katolickými přáteli sešli na faře, kde jsme se modlitbami připravili na modlitební misii. Po té nás kněz vyslal po dvou do obvodu. Vybrali jsme si obvod kolem našeho bydliště. Naše misie spočívala ve spolupráci s anděly. Chodili jsme, spolu s nimi, kolem míst, kde bydlí naši známí, ať současní nebo bývalí, kteří patřili ke SJ, a konkrétně jsme se za ně modlili. Modlili jsme se i za to, aby nám odpustili, jestliže jsme někomu z nich ublížili. Modlili jsme se i za ostatní lidi, aby nalezli ve svém srdci místo pro Krista. Asi po dvou hodinách jsme se sešli na faře a vyprávěli si své pocity. Kněz měl radost z toho, že jsme se jako manželé spolu dvě hodiny modlili. Hlavním účelem modlitební miseje byla příprava na podzimní misii františkánského řádu na našem sídlišti, jež proběhne různou formou.(Při té příležitosti jsem se dozvěděl, že takto františkáni kážou už celá staletí a to i formou návštěv lidí v domácnostech (ani tady SJ nemají prvenství). Např. v Itálii, chodí Františkáni dům od domu. Zanechávají ve schránkách letáčky a při druhém kole, navštěvují v domácnostech ty lidi, kteří dali najevo, že si to přejí.( A já myslel, jak jsem byl originální, když jsem lidem házel traktáty od NSSJ do schránek).
Asi nejhezčí pocit jsem měl opět ze svobody Božích synů. Na tuto akci přišel z farnosti jenom ten, kdo cítil v sobě dar takto sloužit. A každý z nich to proto dělal z opravdové lásky a měl skutečnou radost. Musím znovu opakovat: tam, kde je skutečný Boží Duch, tam je svoboda.