Svoboda se pro mě stala skutečností

PhDr. Zbyněk Galvas (* 1956) začal roku 1975 studovat psychologii na FF UP v Olomouci, na počátku roku 1976 vyloučen ze studia kárnou komisí pro „silné antisocialistické smýšlení a podezřelé kontakty se sektami, zejména se svědky Jehovovými“. Poté pracoval 15 let jako skladník ve stavebním podniku v Praze. V roce 1990 mu bylo na základě mimosoudní rehabilitace umožněno, aby dokončil studium psychologie. Zvolený obor zakončil na FF UK v Praze v roce 1997, doktorát získal v roce 2001. Svědkem Jehovovým byl v letech 1978–2000.

Pane doktore, byl jste mezi svědky v přelomovém roce 1989. Jak jste vnímal atmosféru v tomto společenství?

Pamatuji si na události týdne mezi 20. až 27. listopadem roku 1989, v jehož průběhu jsem s některými mladými spoluvěřícími chodil do tzv. kazatelské služby zcela otevřeně a bez obav. V centru Prahy jsme oslovovali lidí, aniž jsme jakkoliv zastírali záměr a důvody, proč s nimi hovoříme a k jaké organizaci náležíme. Dávali jsme naopak najevo svou radost a hrdost, že můžeme v této situaci nepokrytě reprezentovat svědky Jehovovy a jejich poselství, s nímž jsem se v té době zcela ztotožňoval. Byla to doba nadšení a zaplavení pocitem svobody, kterou jsem však subjektivně považoval za velice vratkou a nejistou. V prosinci jsem si pak z vídeňské odbočky přivezl spoustu literatury, a to zejména tituly, které jsme v té době neměli k dispozici, nebo i takové, které sice existovaly, ale byly ve velmi špatně čitelné kopii. Stále jsem se domníval, že ještě může dojít ke zvratu událostí, a tak jsem se snažil pro tento případ zásobit.

číst dále…

Článek vyšel spolu s dalšími články o svědcích Jehovových v podzimním čísle časopisu Dingir, č.3, 2009.
Viz server www.dingir.cz

Připravil Jan Janča