Zásady Tomáše Akvinského

Zásady, jež prosadil Tomáš Akvinský, jsou vlastně jediné, které mohou chránit vědu proti tmářství. Dokonce i v teologii musí platit princip, zapomenutý v sektářských bitvách, že smysl každé pasáže Písma není samozřejmý, vyžaduje interpretaci – a tu, samozřejmě, ve světle jiných pravd. Jestliže doslovná interpretace protiřečí nějaké samozřejmé skutečnosti, potom musíme uznat, že jde o špatný výklad. Bohužel však vědci devatenáctého století byli hotovi považovat kdejakou svou domněnku o přírodě za fakt, právě tak jako sektáři každý svůj dohad o Bibli za samozřejmé vysvětlení. A tak se stalo, že se soukromé biblické teorie a předčasné přírodovědecké teorie v devatenáctém století střetly v zuřivém zápase dvou netrpělivých ignorantských stran, bohužel známé jako spor mezi vědou a náboženstvím.