Co víme o Silvestru? Kdo to byl?

Kolik pak občanů České republiky když slaví 31. prosince Silvestra vlastně ví kterého významného muže si tím připomíná?

Konec starého roku a začátek nového není spojen s nějakým hýřivým bohem Bakchusem, ale se Svatým Silvestrem, moudrým mužem, který žil v ilegální křesťanské církvi a později se stal  římským biskupem a skončil jako římský papež Silvestr I. S datem 31.prosince jej pojí jen to, že v ten den roku 335 v Římě zemřel.

Něco víc o muži, který ochránil křesťanství od bludů, hereze a pevně ustanovil víru a dogmata církve, která jsou platná už dvě tisíciletí, až dodnes :

Stal se křesťanem jako mladík a prožil pronásledování církve za císaře Diokleciána.

V roce 313 povolil císař Konstantin Veliký takzvaným Milánským ediktem křesťanství. Po smrti starého papeže Miltiadese se Silvestr v jednadvaceti letech stává římským biskupem a už v roce 314 je zvolen papežem.

Silvestra však čekal velký boj se zastánci a šiřiteli různých křesťanských směrů, z nichž nejhorší bylo ariánství. Ariánství představuje christologickou herezi, kterou zastávali stoupenci alexandrijského kněze Areia (*260 až + 336), který někdy kolem roku 318 začal popírat božství Ježíše Krista. Areia, bludaři a donatisté škodili svými názory křesťanství do té míry, že se do toho vložil sám císař Konstantin a svolal na dvacátého května roku 325 církevní koncil do Nice. V té době bylo samozřejmé, že císař se vměšoval do věcí náboženských i kněžských, zejména při vypuknutí vnitřní krize - v tomto směru byla papežská autorita zastíněna autoritou císařskou. Papež Silvestr se tohoto koncilu ani nezúčastnil, poslal tam své zástupce.

Níkajský (nicejský) koncil definoval víru a dogmata (závaznou liturgii, teologii, interpretaci bible) a odsoudil vše, co se odlišuje - mezi prvními ariánství a nestoriánství. Koncil formuloval a vyhlásil tzv. Nicaeum (starokřesťanské vyznání víry). Koncil rozhodl i otázku, kdy mají být slaveny Velikonoce. Za termín Zmrtvýchvstání byla stanovena první neděle po jarním úplňku.

Za zmínku také stojí, že Silvestr omítnul císaře Konsantina pokřtít pro jeho život v hříchu. Císař byl pokřťen, až když umíral.

 Papež Silvestr provedl úpravu bohoslužeb a vydal mnoho liturgických nařízení. Například přikázal, aby oltáře byly stavěny z kamene a né ze dřeva, aby se nepokrývaly hedvábím, ale pouze plátnem. Stanovil přesné stupně svěcení kněží a také nechal sestavit první římský seznam křesťanských mučedníků. Podle tradice právě tento papež zavedl slavení neděle jako Den Páně a poprvé použil při liturgii papežskou korunu složenou ze tří korun.

Za Silvestrova pontifikátu došlo k definitivní proměně pohanského Říma na křesťanský. S pomocí císaře byly v Římě postaveny čtyři slavné baziliky: sv. Jana v Lateráně, sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince za hradbami. Nad katakombami svaté Prisily nechal zbudovat kostel v kterém byl pak sám pohřben. Silvestr zemřel 31. prosince 335  Jako první papež byl pohřben v chrámě, v bazilice sv. Priscilly , kde byli v pozdějších dobách pochováni i někteří další papežové. Jeho hrob byl znovu objeven v roce 1890. Jeho ostatky byly však už od VIII. století na příkaz papeže Pavla I. uloženy v chrámě San Silvestro in CapiteI.

Památka svatého Silvestra se uctívá právě 31. prosince. Tento den jeho svátku má i symbolický význam. Tak jako 31. prosice končí jeden rok a s nadějí očekáváme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začátek nového zlatého věku církve.

A něco o slavení Silvestra na konci roku :

Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16.století ve většině křesťanských zemí ustálil gregoriánský kalendář, zavedený roku 1582 papežem Řehořem XIII. Vypuštěním 10 dnů (5. až 14.10.) byl odstraněn rozdíl mezi juliánským kalendářem a skutečným střídáním ročních dob. A tehdy počátek nového roku připadl na prvého ledna.

Poslední den v roce lidé chodili do kostelů děkovat za dobré prožití uplynulého roku a modlit se za ještě lepší nový rok. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala a tak se 31.prosinec odbýval v tichosti a pokoře.

Zvyk (v Evropě) bujaře slavit 31.prosince pochází až z počátku dvacátého století. Teprve rozvoj ekonomiky a vědy, který předznamenal příchod nového zlatého věku dodal Silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím jídel, pití a povyku.

Od konce 19.století je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce. Z této doby se traduje i zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí. S tím ovšem svatý Silvestr nemá nic společného.

Mnoho lidí v dnešní uspěchané a stresy kupící době by původní poklidný způsob rozloučení se starým rokem a vstup do roku nového uvítalo - vždyť i ta sklenka bublinek se dá vypít v klidu, bez dunění dělbuchů a praskotu světlic…

Použité prameny :Silvestr.biz , wikipedia.cz