K zamyšlení a ku pomoci

Nevím, zda rodiče nebo někdo jim blízký, kterému se svěřili se svým bolem, oznámil celou věc policii. Ta pak na soudní příkaz provedla prohlídku sálu S.J. a objevila celý zápis z jednání o tomto hříchu.

Věřím, že někoho může zajímat následující událost.

Před několika lety jsem by v cizině, kde jsem sledoval jednu seriozní televizní stanici. Velmi mě přitom zaujal následující pořad. Jednalo se o případ pedofilie ve sboru S.J. Rodiče oznámili případ starším, kteří je ujistili, že celá věc bude vyřešena podle Písem a spravedlivě. Dlouho se však nic nědělo, a viník se nadále těšil úctyhodnému postavení, které ve sboru zaujímal. Když se rodiče postiženého dítětě ptali, jak se věci vyvíjejí, bylo jim jednoduše řečeno, že věc je projednána, vyřešena, a že se o ni nemají více zajímat.

Nevím, zda rodiče nebo někdo jim blízký, kterému se svěřili se svým bolem, oznámil celou věc policii. Ta pak na soudní příkaz provedla prohlídku sálu S.J. a objevila celý zápis z jednání o tomto hříchu. Samozřejmě následovalo zahájení trestního řízení, jak proti viníkovi, tak i proti členům právního výboru. Sledoval jsem interview s jedním starším tohoto právního výboru. Tento pán se před televizním moderátorem velice rozčiloval, jak jsou porušená práva S.J. kteří podle něho mají právo si věci řešit mezi sebou, a kromě jiného uváděl příklad zpovědního tajemství v katolické církvi.

Četl jsem v rubrikách Rozcestí, jak mnozí S.J. byli vyloučeni pro věci skoro nicotné. Snad by někdo mohl namítnout, že oni snad situaci zkreslili. Ale nahrávka bratra Jana Janči určitě nic zkresleného není, a je na bíledni, že ten bratr byl vyloučen jenom proto, že se snažil držet se Bible. A co mě nejvíce překvapilo bylo to, že starší z právního výboru ve více než v jednom případě odmítali Písmo číst. Je evidentní, že vyloučení nemělo základ v Bibli, ale v pravidlech, které si někdo vytvořil, a sami soudci to několikrát uvedli. Na druhé straně člověk, který se dopustí těžkého hříchu, zůstává bez velkých problémů členem společnosti S.J. Nemohu se ubránit myšlence, že podobné věci jsme viděli v minulosti. Je pravdou, že inkvizice potírala těžké přestupky, jako vraždy a perverzní sexuální praktiky, ale nelze popřít, že se intenzivně zaměřovala na ty kteří se snažili číst a porozumět Bibli nebo uváděli v pochybnost autoritu papeže a kléra. Mám pocit, že u S.J. je to podobné. Stačí pochybnost, jestli „věrný otrok“ je dnes skutečně jako jediný pověřen Bohem vést věřící a dotyčná osoba se stane prvotním terčem. Každý svědek se bude chovat slušně a přátelsky k mnoha nevěřícím, kteří třeba nežijí podle biblických norem, ale s vyloučeným svědkem nebude ani mluvit, ani ho nepozdraví.

Jsem přesvědčen, že hodně poctivých věřících se dostalo do problémů, a těžce je snášejí, protože se cítí velmi ukřivdění. Dále je mnoho věřících, kteří se bojí prozradit své smýšlení, protože se obávají izolace od své komunity. Já často dávám lidem otázku, zda věří více ve své náboženství, nebo v Pána Boha.Většina dotázaných se otázce diví, považuje to za stejnou věc, ale někdo moudrý se nad tím zamyslí. Pamatuji si na jednoho katolického kněze, který mi po delší úvaze odpověděl: „Musím se přiznat, že pro mě je hlavní mé náboženství“. Samozřejmě, až přijde den Páně, bude muset hledat spásu u papeže, stejně jako mormon u svého proroka/presidenta a jako S.J. u své organizace (věrného otroka).

Chápu, že polemizovat o věci slouží spíše k zamyšlení, ale reálné problémy to neřeší. Pokud mi bude dána možnost, ochotně poradím, jak řešit situaci vyloučeného bratra nebo bratra, který schovává svou osobnost a názory, protože se bojí vyloučení. Moudrost, která je v Písmu, nám může velice pomoci získat pokoj ducha. – Zj.22:17.

Petr

Kontakt: elisur@seznam.cz